Jirka

Dnešní trochu netradiční host – Jirka, povoláním policista, věk 30 let.

P: Tak co bys řekl na úvod o piercingu?

J: Z mého pohledu je to celkem netradiční záležitost určité skupiny lidí kteří mají zvláštní názor na tento módní trend. Není mi zcela jasné, co je tím impulsem, který dokáže tyto lidi přimět k tomu, aby na určitých místech svého těla nosili kovové ozdoby.

P: Co bys řekl tomu, kdyby tvá manželka přišla domů například s piercingem nosu?

J: (Smích) Určitě bych byl velice nadšený! Zeptal bych se co bude dělat v případě rýmy, protože uschlý sopel na kroužku, popřípadě na osce šperku, by mě sexuálně odstavil na velmi dlouhou dobu.

P: To věřím. A co takhle piercing na intimním místě, tam se snad sopel nedostane?

J: Na příhodně vybraném místě, kde by nevytvářel žádnou překážku a v ničem by nás neomezoval, bych byl asi duchem proti, ale asi bych to toleroval – proto, že by to bylo vytoužené přání mé ženy (řečeno s vážnou tváří).

P: A co bradavka? Nebo obě?

J: tak proti tomu mám velké výhrady! Byl by to problém...

P: Je piercing který se ti líbí?

J: Určitě ano, jeden miluji nade vše – ucho.

P: No vida, tak přece. A proč ho ještě nemáš? Mohl bys milovat i své ucho!

J: Jednou jsem to zkusil ve školním věku. Bylo to ale natolik bolestivé, že jsem si k tomuto body artu nevytvořil žádný vztah – nechává mě chladným. Lidé kteří piercing mají, neřadím do žádné kasty nebo určité skupiny lidí, kterou bych opovrhoval, nebo ji odsuzoval. Více mě zajímá co mají lidé v hlavě, než co si napíchají na ni.

P: Co kdyby ses zbudil po bouřlivém večírku a zjistil bys, že ses stal obětí vášnivého piercera, který ti věnoval svou sbírku šperků, a to tak, že tě propíchal všude kde se dalo.

J: S tím bych se těžko sžil, vzal bych si dovolenou na zahojení ran po vyškubaném piercingu.

P: Nevěřím, jsem si jistý, že po vytržení prvního kroužku bys změnil taktiku odstraňovaní nechtěných šperků.

J: Je to možné... S takovou bolestí nemám zkušenost.

P: A jaké by byly tvé pocity, kdybys byl svobodný, seznámil ses s hezkou přitažlivou slečnou, která by měla například piercing klitorisu?

J: Možná by mi chutnal! (Smích) I ten kroužek!

P: A kdyby na tebe naléhala, ať si uděláš piercing žaludu? Šel bys do toho?

J: A tak to tedy ne...

P: Dobrá, jsou i jiná místa... které místo na svém těle bys obětoval a s láskou ke své partnerce si ho nechal propíchnout?

J: Asi bych zase obětoval to ucho. Viděl jsem hodně náušnic ve tvaru znaku Playboy, ale v mém případě by to nebyla hlava zajíce, ale Bullteriéra.

P: No neříkej, tak velkou náušnici bys chtěl? Neměl bys strach, že ti to něco udělá s krkem?

J: Samozřejmě jsem nemysle velikost, ale tvar.

P: Už je mi to jasné, co kdyby se tvá přítelkyně zamilovala do šperku ve tvaru hlavy Bullteriéra, kterého by si nedokázala představit na lepším místě, než je právě už zmiňovaný žalud?

J: Na žaludu prostě ne!

P: Beru na vědomí.

J: Jak vůbec vzniká u člověka touha mít někde na těle piercing? A jaké pocity to pak přináší?

P: Aha, tak se ptáš teď ty, dobře odpovím. Touha vzniká z přání. Časem roste až se stane neovladatelnou a když se k tomu přidá špetka zvědavosti tak se prostě stane skutečností. A jaké pocity to přináší? Skvělé! Já teď udělám jeden praktický pokus, který následně popíši:

Právě jsem vytáhl piercingovou jehlu o průměru 2,15 mm a zeptal jsem se J. Jaký má pocit, protož se za chvíli stane majitelem nějakého šperku. Co na to J?

J: Ty vole! To nemyslíš vážně!

P: Následovalo ještě několik výrazů které by se spíš hodily na nějaké pornografické stránky. Po chvíli ale našel J. opět ztracený slušný slovník...

J: Zmizely poslední naděje toho, že bych si někdy tento nadstandard pořídil!

P: Já ti děkuji za rozhovor, byl přínosem, něco takového nám tady ještě chybělo. Ještě zopakuji otázku, kterou jsem ti dal na začátku: Co bys řekl na závěr o piercingu?

J: Dělejte si co chcete... já mám raději pivo.

zpet