Jak mě vůbec napadlo chtít tunel do jazyku??jednou sem tak projížděla net a na stránkách BME sem narazila na tunel v jazyku.Už dlouho sem se chtěla od ostatních , , jazykářů" lišit, tak sem se rozhodla pro tunýlek.Ze začátku sem vůbec netušila jak to budu ale roztahovat.Koupila sem si teda ještě jednu jazykovku.Doma se jí tam teda zkoušela narvat.Šlo to dosta blbě a docela to i bolelo-vlastně ne bolelo spíš to bylo nepříjemný.Když už sem měla v jedný dirce 2 náušnice totálně mi to oteklo takže sem z , , radostí" zavzpomínala na dny po prvním propíchnutí.Šišlala sem jak blázen, ale sranda byla.Pak kámoš přišel s nápadem, že bych si tam mohla zkusit narvat jeho tunýlek 2, 5mm-takovej ten jak má na obou koncích gumičky.Šlo to v pohodě, ale zjistila sem že naučit se s tim mluvit bude lehkej problém-nemohla sem si ho tam nechat páč sem chodila do školy a nevim jak bych u zkoušení vysvětlovala že mam tunýlek v jazyku..Našetřila sem teda peníze-poctivě vydělaný z brigády a došla sem si koupit tlustou jazykovku.Měla asi 3 mm, byla z nějakýho UVplastu, takže i docela lehká, což sem ocenila...takhle sem žila asi 3 tejdny.Když sem šla domu ze školy kolem nějakýho , , náušnicovýho shopu" a objevila sem tam nějakou náušnici, která mě naprosto zaujala.Musela sem ji prostě mít, akurát doteď nevim na kterou část těla patřív jazyku je nádherná.Má 4mm.Ze začátku se mi mluvilo blbě, ale ted už sem se to naučila a sem na ten skvost pyšná.No a jak budu měnit v budoucnosti šperky, jistě ještě písnu , teda jestli je na to někdo zvědavej.