Jak se dělal piercing:

Marie

 

Jazyk jsem si chtěla propíchnout už hodně dlouho, ale nikdy jsem na to něměla žaludek, ale jednoho dne jsem se tak nudila,že jsem se konečně odvážila jít do toho salonu, měla jsem s sebou i podporu mýho přítele. Tak tam přijdu a on mi řek,ať příjdu na večer,protože zrovna někoho kéroval.  Tak jsem do večera čekala a až přišla konečně ta hodina tak už na mě lezly obavy. Přišla jsem k němu,dal mi vyplnit prohlášení. To jsem ještě byla v pohodě, ale jak jsem viděla to nářadí tak už jsem tak trochu zelenala.Nejdřív mi dal dezinfekci na vypláchnutí pusy,to byl takovej hnus že tu chuť jsem tam měla až do rána. Potom mi udělal tečky, kde to přesně propíchne.To už jsem to chtěla mít za sebou. Jediný,co mě utěšovalo od bolesti bylo to, že mi na jazyk nastříkal nějaký umrtvovací prostředek, kterej mi skapal na rty a nemohla jsem ani mluvit. A pak už to začalo! Vyplázla jsem jazyk,vzal mi ho do kleští a od tý doby nevim, co se dělo, protože jsem měla zavřený oči, neměla jsem na to žaludek. Jen jsem cejtila malinkej tlak tý jehly, která se mi zabodávala do jazyku. Ani to nebolelo,ale bylo to nepříjemný. Z pusy mi teklo hafo slin,ale pak už to bylo v poho. Když jsem se zvedla ze křesla, zamotala se mi hlava a málem jsem sebou šlehla na zem, ale dopadlo to dobře. Ani jsem to neměla nateklý a hned ještě ten den jsem to šla zapít. Druhej den ráno jsem měla jazyk tak 3x větší než normálně a hrozně to bolelo, nemohla jsem mluvit a musela jsem se živit jogurtama a kašičkama asi tak 14 dní,což mi lezlo úplně na nervy. Dnes už to je OK a jsem ráda, že jsem se konečně k tomu odhodlala.

 


                            Maruška

 

 

 

 

 

zpet