Kuba Robert
Jednoho
podzimního dne jsem se nudil a řekl si nech si udělat piercing. Vyzvedl jsem v
bankáči love a vyrazil do Uziny.Chvíli počkal až na mě bude mít týpek čas a
vrhli jsme se na to. Měl jsem z toho trochu obavy, protože moje obživa spočívá v
komunikaci s lidmi a to především v komunikaci verbální. Chvíli jsem tedy s
typem řešil jestli budu moct mluvit atd. Jeho odpověď na všechno byla, že je to
individuální a tak jsem, prohlásil, že není třeba to dále zdržovat a jdem na
věc. Následovalo podepsání nějakýho papíru, vyčištění, otečkování a vpich. Čekal
jsem krutou bolest, ale nic takového se nekonalo.... Pak jsem byl poučen jak to
ošetřovat, vyplázl jsem litr a šel domů. Problém nastal v momentě kdy jsem
večeřel po návratu špagety a jedna z těch dlouhých potvůrek se mi omotala kolem
mé nové ozdůbky a pálila a pálila.....
Čekal jsme, že nebudu moct mluvit a jíst x týdnů, nic takového se ale nestalo.
Mluvil jsem normálně, žvýkání pevné a horké stravy sice nebylo příjemné, ale
rozhodně se nejednalo o bolest zabijáka. A musím přiznat, že jsem neměl ani v
nejmenším nutkání přejít na tekutou stravu. Pobolívalo to cca. 6 dní a pak už to
bylo vše O.K.
Kuba Robert