necenzurovano, neopraveno, nezmeneno
Tattoo Jam in Strakonice no.4 (8.4.2006)
Do malebného jihočeského města Strakonice
přijíždíme něco po druhý hodině. Celá akce probíhá v místnim kulturáku (dva
předešlí se událi taky tady a ten první v klubu Na Křemelce). Nejdřív se teda
vlastně du nažrat k mojí babi, která tady bydlí. No a hurá s plnym měchem na věc.
Platím vstupný 140,- a hned se zdravim s místní zvěří. Jako první si jdem s přítelkyní
zakoupit drink (v mim podání tedy pivo) a dem omrknout hlavní děj. Promeškaly
sme první část Záviše čehož dost lituju na rozdíl od mé lepší polovičky. No nic.
Na první pohled je zřejmí, že Tatarů je to daleko míň než předešlí rok, což je
velká škoda ale i tak je na co koukat. Každý strany je slyšet ten krásný zvuk
jak drnčí strojky a jak se jehla zabodává pod kůži, jaj do prdele, už se nemůžu
dočkat až zas usednu do polohovacího křesla. Ale zpátky k věci. Mimo tetovacích
„stánků“ je zde i spoustu obchodů nejen s tetovací a piercingovou výbavou, ale
dají se zde taky nakoupit hadry všeho druhu. Po rychlé obhlídce jdeme za
kamarádem co si zde v městě otevřel rock´n´rollový shop a dem něco kněmu do
koupit, aby sme mu trochu přilepšili. Při návratu už na pódiu hraje záviš jeho
geniální (genitální) pornofolk. Po skončení se na pódiu připravuje hrazda s háky,
už tušíte že zde nebudou porcovat maso ale že přijde věšení. Najednou tma a
přichází křehounká dívka převlečená za anděla. Všem je jasný, že zde proběhne
něco jako umučení krista J. Ne,
dělam si prdel. Hned za ní si to šije slečna celá včerném a vzádech zapíchaný
takový zapálený tykadla. Po ní eště dva noshledi opět v černém a s masakma přes
ksicht. Paní činu zadává andílkovy povel k pokleku a sluhům přikaz k nabodnutí.
Rázem má v zádech dva háky J. Další
povel a už visí!!! Ani jí nechčije krev, no je vidět že sou to profíci. Chvíli
jí nechaj jen tak vyset a pak už jí sundavaj. Čekal sem že jí budou probodávat
dál a že bude viset za další místa, ale je end. Eště teda vyndaj ty tykadla tej
černěj paní. No, možná bych chtěl moc, stěží si dokážu představit jak bych se
asi cítil já, kdybych někde takhle někde visel, jestli bych se pouštěl do
dalšího čísla. Další čas trávme u výčepu a už se to trochu začíná i porjevovat
třeba na mim tradičně přiblblim podnapilim výrazu
J. A hle, slyšíme že začína soutěž o
nejlepší kérky. Šupem se řítíme koukat. Jsou zde tradičníkategorie: tribal, asia,
old school, old tattoo,
black & white, color, realistic. Sice sem sledoval vše s nadšenim, ale už si
popravdě skoro nepamtuju co vše bylo na pódiu k vidění. Ale zapomenout nemůžu na
vítěze kategorie color, byl to švejk přes celý rameno! Nejvíc mě pobavila
kategorie old tattoo, kdy jeden soutěžící vystrčil potetovanou prdel! Ale
nevyhrál. V porotě seděl Franc, ten týpek z Bloody Blue Tattoo (asi nejlepší
salon v ČR), ještě jeden pro mě známej tatér, ale nemůžu si vzpomenout odkud,
ale poznávací symbol má, že má přes ksicht vytetovanej čerevenej pruh a pak asi
eště jeden dva znalci dobrého tetování, ale ty boužel neznám. Jo a málem bych
zapomněl na moderátora, tím nebyl nikdo jiný ež Jarda Váchalů, velice známa
strakoňská značně potetovaná postavička. Pak sme do sebe zase házeli chlast a já
už začal ztrácet přehled o čase. Náhle to na pódie rozjíždí tříčlená kapela
Slapdash. Pro mě super příjemná muzika alá rock´n´roll padesátejch let. Pak
hrajou Landmine Spring což je pro mě velká bída a odcházím se opíjet. Ale pak,
pak hrajou Better Way!!! Pod pódiem to vře a je super atmosféra. Dlouho sem si
tak nezařádil. Jo jo, better way sou prostě hudba nabitá energií jako prase. No
a dál… Již jen mírné dopíjení a odchod k přítelkyni, která zde mimochodem bydlí.
Před kulturákem eště došlo k ňákej potyčce s místní ochrankou ale to mě vůbec
nezajímá, protože sem o tom věděl hovno a bylo mi celkem ukradený o co jim
vlastně. Zřejmě se někomu nechtělo domů, tak je začli vyvádět a nelíbilo se jim
to. Kdybych se ale dozvěděl vic, tak když mi to Konykorn dovolí, můžu dodat pár
dodatků k tomuhle reportu až se dozvim víc, sem totiž hrozná drbna
J.
No
závěrem bych se chěl omluvit za případé nesrovnalosti s dějem, musím podotknout,
že mojim cílem bylo se pobavit a ne chodit se zápisníkem a přesně monitorovat celý
dění téhle akce. Děkuji hlavně tobě čtenáři, pokud si došel až na tyto řádky,
žes vydržel
autor: Hyen Hannibal
Fotil: fotil Ondra Popelář,
fotky dodal: Hyen Hannibal
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
Fotil: fotil Ondra Popelář,
fotky dodal: Hyen Hannibal
Do malebného jihočeského města Strakonice
přijíždíme něco po druhý hodině. Celá akce probíhá v místnim kulturáku (dva
předešlí se událi taky tady a ten první v klubu Na Křemelce). Nejdřív se teda
vlastně du nažrat k mojí babi, která tady bydlí. No a hurá s plnym měchem na věc.
Platím vstupný 140,- a hned se zdravim s místní zvěří. Jako první si jdem s přítelkyní
zakoupit drink (v mim podání tedy pivo) a dem omrknout hlavní děj. Promeškaly
sme první část Záviše čehož dost lituju na rozdíl od mé lepší polovičky. No nic.
Na první pohled je zřejmí, že Tatarů je to daleko míň než předešlí rok, což je
velká škoda ale i tak je na co koukat. Každý strany je slyšet ten krásný zvuk
jak drnčí strojky a jak se jehla zabodává pod kůži, jaj do prdele, už se nemůžu
dočkat až zas usednu do polohovacího křesla. Ale zpátky k věci. Mimo tetovacích
„stánků“ je zde i spoustu obchodů nejen s tetovací a piercingovou výbavou, ale
dají se zde taky nakoupit hadry všeho druhu. Po rychlé obhlídce jdeme za
kamarádem co si zde v městě otevřel rock´n´rollový shop a dem něco kněmu do
koupit, aby sme mu trochu přilepšili. Při návratu už na pódiu hraje záviš jeho
geniální (genitální) pornofolk. Po skončení se na pódiu připravuje hrazda s háky,
už tušíte že zde nebudou porcovat maso ale že přijde věšení. Najednou tma a
přichází křehounká dívka převlečená za anděla. Všem je jasný, že zde proběhne
něco jako umučení krista J. Ne,
dělam si prdel. Hned za ní si to šije slečna celá včerném a vzádech zapíchaný
takový zapálený tykadla. Po ní eště dva noshledi opět v černém a s masakma přes
ksicht. Paní činu zadává andílkovy povel k pokleku a sluhům přikaz k nabodnutí.
Rázem má v zádech dva háky J. Další
povel a už visí!!! Ani jí nechčije krev, no je vidět že sou to profíci. Chvíli
jí nechaj jen tak vyset a pak už jí sundavaj. Čekal sem že jí budou probodávat
dál a že bude viset za další místa, ale je end. Eště teda vyndaj ty tykadla tej
černěj paní. No, možná bych chtěl moc, stěží si dokážu představit jak bych se
asi cítil já, kdybych někde takhle někde visel, jestli bych se pouštěl do
dalšího čísla. Další čas trávme u výčepu a už se to trochu začíná i porjevovat
třeba na mim tradičně přiblblim podnapilim výrazu
J. A hle, slyšíme že začína soutěž o
nejlepší kérky. Šupem se řítíme koukat. Jsou zde tradičníkategorie: tribal, asia,
old school, old tattoo,
black & white, color, realistic. Sice sem sledoval vše s nadšenim, ale už si
popravdě skoro nepamtuju co vše bylo na pódiu k vidění. Ale zapomenout nemůžu na
vítěze kategorie color, byl to švejk přes celý rameno! Nejvíc mě pobavila
kategorie old tattoo, kdy jeden soutěžící vystrčil potetovanou prdel! Ale
nevyhrál. V porotě seděl Franc, ten týpek z Bloody Blue Tattoo (asi nejlepší
salon v ČR), ještě jeden pro mě známej tatér, ale nemůžu si vzpomenout odkud,
ale poznávací symbol má, že má přes ksicht vytetovanej čerevenej pruh a pak asi
eště jeden dva znalci dobrého tetování, ale ty boužel neznám. Jo a málem bych
zapomněl na moderátora, tím nebyl nikdo jiný ež Jarda Váchalů, velice známa
strakoňská značně potetovaná postavička. Pak sme do sebe zase házeli chlast a já
už začal ztrácet přehled o čase. Náhle to na pódie rozjíždí tříčlená kapela
Slapdash. Pro mě super příjemná muzika alá rock´n´roll padesátejch let. Pak
hrajou Landmine Spring což je pro mě velká bída a odcházím se opíjet. Ale pak,
pak hrajou Better Way!!! Pod pódiem to vře a je super atmosféra. Dlouho sem si
tak nezařádil. Jo jo, better way sou prostě hudba nabitá energií jako prase. No
a dál… Již jen mírné dopíjení a odchod k přítelkyni, která zde mimochodem bydlí.
Před kulturákem eště došlo k ňákej potyčce s místní ochrankou ale to mě vůbec
nezajímá, protože sem o tom věděl hovno a bylo mi celkem ukradený o co jim
vlastně. Zřejmě se někomu nechtělo domů, tak je začli vyvádět a nelíbilo se jim
to. Kdybych se ale dozvěděl vic, tak když mi to Konykorn dovolí, můžu dodat pár
dodatků k tomuhle reportu až se dozvim víc, sem totiž hrozná drbna
J. 
